Roy Andersson - Filmařský styl jsem našel v reklamě

Slavný švédský režisér hraných filmů Roy Andersson je považován za mistra výtvarné stylizace a černého humoru. Pověstné jsou jeho dlouhé statické záběry, které jsou jakýmsi jeho trademarkem. V Praze byl počátkem dubna 2008 hostem filmového festivalu Febiofest, kde kromě všech svých hraných filmů uvedl i pásmo krátkých filmů a reklam, na nichž bylo úplně plno. Na rozdíl od jiných slavných režisérů hraných filmů, kteří také točí reklamy, v nich nedělá žádné ústupky. Tedy, jak Andersson řekl Strategii, své hrané filmy točí ve stejném stylu, ve kterém už třicet let natáčí reklamní spoty.

"Reklamní spoty mi jsou dobrým cvičením pro mé hrané filmy. Můj první hraný snímek byl obrovský úspěch, druhý zase naprostý propadák. Ve filmu jsem vlastně skončil a měl jsem obrovské štěstí, že mě oslovili pro natáčení reklamy. Nebyla to má první, tu jsem natočil už na škole a byla na deodorant, ale další jsem udělal až po deseti letech. Byla úspěšná, dostal jsem nové a nové zakázky. Pak jsem si na to založil vlastní produkční společnost, abych měl nad vším kontrolu."

Jaký byl ten nepříliš dobrovolný přechod od hraného filmu k reklamě?
Neměl jsem na výběr, byl jsem bez peněz a bez práce. S natáčením filmů jsem byl v koncích a tvorba reklam mi pomohla vybrousit styl. K tomu došlo, když jsem točil reklamní spoty pro pojišťovnu Trygghansa. Tématem reklamy byla vždy nějaká pojistná katastrofa: Muž zaparkuje před kavárnou, a když vystoupí z Fiatu 600, spadne na autíčko z náklaďáku parkujícího před ním motorový člun a zdemoluje ho. Nebo: Muž zastaví auto na krajnici a jde se vyčurat do vody. Nechá ale otevřené dveře, projíždějící traktor mu je urazí a vůz srazí do moře. Z potápějícího se auta volá o pomoc hrdinova žena. A muž jí jde hodit záchranný kruh. Přišlo mi, že kdybych použil střih, bylo by to laciné. Každá nehoda je výsledkem gravitace, jsme obětí manipulace. To všechno jde zobrazit pomocí střihu, ale katastrofa vyjde uvěřitelněji, když se točí v jednom záběru. Tuto metodu jsem použil ve všech dvanácti pojišťovacích spotech a tak jsem si ji oblíbil, že ji používám i v hraných filmech. Své přestávky v tvorbě hraných filmů nelituji - točení reklam jsem si zamiloval.

To je zvláštní - vybrousil jste si svůj tvůrčí rukopis hraného filmu na reklamách. Většinou tomu bývá přesně naopak.
Ano, při tvorbě spotů jsem se naučil užívat zkratku, vyjádřit silné sdělení ve zhuštěné formě během krátké doby. A také si myslím, že úspěch mých reklamních spotů spočívá v tom, že v nich vyprávím o průměrném člověku. I ten chce kupovat čokoládu nebo nové auto. V reklamách chci vždy vyprávět příběh normálního člověka a jeho přání.

A jaký je tedy vůbec váš vztah k reklamě?
Akceptuji, že existuje trh. Tím akceptuji i svět reklamy a marketingu. A uplatňuji v něm své filmařské zkušenosti. Myslím si, že neexistuje produkt, který člověk musí bezpodmínečně mít. A takový vztah mám i k reklamě. Materiální věci nejsou pro život tak důležité. Proto mají mé spoty většinou ironický podtext.

Natočil jste někdy spot, který klientem nebyl přijat?
No, dvakrát nebo třikrát se mi to stalo, ale já vždy místo něj natočil spot nový. Faktem je, že klienti za mnou chodí právě kvůli mému černému humoru, takže vědí, co očekávat. Vždycky mi dávají tvůrčí svobodu, nejsou nervózní. K tomu přispívám i já, že jim garantuji, že v případě, že se jim výsledek mé práce nebude líbit, vrátím jim peníze. Teda, abych řekl pravdu - peníze nevracím, ale natočím jim spot znovu podle jejich - ale současně i svých - představ.

Kdo vás nejvíc inspiroval?
Nejvíc určitě Samuel Beckett. Miluju Laurela a Hardyho. A moc rád mám Haška pro jeho ironii a absurdní humor. A to neříkám proto, že jsem v Praze.

Jak si vás klienti vybírají? Nebo si klienty vybíráte vy?
Rozhodně nedělám reklamu na cokoli. Vybírám si, produkt i klient mě musí oslovovat. A současně si klienti vybírají mě, protože se jim líbí můj humor nebo cokoli jiného. Minulý týden jsem odmítl spot pro dánský pivovar Carlsberg. Hrubě se mi nelíbil jejich koncept „chlapské party“ popíjející pivo. To podle mne vede k šovinismu, pocitu mužské výlučnosti, kterou si odreagovávají při bitkách na fotbale. Copak ženy taky nepijou pivo? Ty agentury je degradují jen na osoby, které mužům pivo domů nosí. S radostí jsem dělal a dělám spoty pro pojišťovny. Netočím prací prášky a kosmetiku - kdysi dávno jsem to dělal, ale byla to hrůza.

Co byste poradil mladým filmařům, kteří dostanou nabídku točit reklamní spoty?
Neprodávejte svou morálku a svůj vkus. Netočte o produktech, které nemáte rádi. Netočte o způsobu života, který sami nemáte rádi. Vůbec: nedělejte nic, co sami nemáte rádi - neztratíte tak respekt před sebou samým.

Jak ve vašem případě probíhá spolupráce s reklamní agenturou a klientem?
Nabídku k natáčení dostávám klasicky v podobě kreativního briefu. Když se mi zamlouvá, začneme spolu s agenturou pracovat na vývoji konceptu a scénáře. Tedy spolu: já přinesu nějaké nápady, oni je rozpracují do podoby scénáře, ve kterém škrtám, abychom se vešli do plochy 30 vteřin. Zejména humor musí mít čas na vývoj, svůj rytmus a tempo. A jak jsem říkal, mám rád dlouhé, jen zdánlivě statické záběry. Užívám obvykle i bohatý zadní plán. Agentura mi po scénáři schvaluje i casting. Pracuji výhradně s neherci. Tedy - kdo jsou to vlastně neherci? Já říkám, že v každém člověku je potenciál ke hraní. No a pak dekorace, kostýmy. Všechny scény včetně exteriérů ulic s dopravou točím ve svém ateliéru.

Které ze svých reklam a klientů máte nejraději?
Mám je rád všechny. Na některé jsem pyšný - jsou to takové malé příběhy o lidských bytostech, chybujících, slabých, ale vzbuzujících vždycky soucit nebo sympatie. Některé dosáhly nečekaných úspěchů, když byl nasazen můj spot na kečup Felix, dostal se výrobce do problémů, protože produkt se okamžitě vyprodal. Mé volební spoty pro sociální demokracii, ve kterých jsem ukázal, jak v budoucnosti zavládne brutalita, že v egoistické společnosti se bude třeba platit za úplně všechno apod., pomohly sociálním demokratům vyhrát volby a spoty použila strana ve své kampani i v Porýní-Vestfálsku. Miluju spoty na pojišťovnu Trygghansa - pro ně jsem točil jen jeden spot ročně, zato ale po dobu 12 let! A dobrý klient? To je takový, který je dobře naladěn, nestrachuje se neustále o výsledek, není hysterický. Klíčem k úspěchu je konkrétní, pozitivně naladěná osoba v agentuře, se kterou diskutuji své nápady. Takové klienty si v agenturách hledám a pro ně pak točím.

Rozhovor | 7.4.2008 | Aleš Hudský | Strategie

ROY ANDERSSON
Narodil se v roce 1943 ve švédském Goteborgu a poctivě vystudoval Švédský filmový institut. Po oslnivém úspěchu svého prvního hraného filmu Lovestory (1970) natočil druhý snímek Giliap, který u diváků i u kritiků propadl, a pro Anderssona najednou v polovině 70. let nebyla práce. Dostal ale nabídku na natočení reklamních spotů a v téhle branži se prosadil. Natočil víc než 300 reklam nejenom ve Skandinávii, ale i ve Francii (Air France, Citroën) a Itálii (3M Copiers, Schweppes). Reklamy točil dalších 25 let a trpělivě ve své vlastní produkční společnosti sbíral peníze na natočení dalšího hraného filmu. Písně z druhého patra se v roce 2000 staly na festivalu v Cannes bombou a získaly Cenu poroty. Na jejich úspěch navázal nejnověji filmem Ty, který žiješ.